Od 60. let se ve Velké Británii formuje mnoho později "legendárních" rockových a metalových kapel, které často pocházejí z těch nejprůmyslovějších oblastí. K.K. Downing později komentuje okolí Birminghamu slovy: "Bylo to strašně průmyslové místo a rozhodně nebylo nic příjemného tam vyrůstat. Já osobně jsem žil ve skutečně rozvráceném domácím prostředí. V takovém, že se z tebe stane tak trochu rebel...buď se staneš heavymetalovým kytaristou nebo skončíš v base!" Na konci těchto 60. let se v Birminghamu formují mimo jiné dvě kapely - "Freight" a "Judas Priest". Členové druhé jmenované kapely brzy upadnou v zapomnění, ale jméno...

Freight

Někdy v roce 1968 nebo 1969 zakládají ve svých 17 letech kytarista Kenneth Downing Jr. a basista Ian Frank Hill (alias "Skull") kapelu - nejdřív bezejmennou, později (ne)známou jako Freight a ještě později jako Judas Priest. Brzy se připojuje bubeník John Ellis a kapela zkouší v bývalé faře nazývané "Holy Joe's". Ale zpěvák pořád chybí. Ke konci roku 1970 se zpěvák nedávno rozpadlé kapely Judas Priest Alan John Atkins dozvídá o jiné mladé kapele - o kapele, která hraje "jakýsi druh hlasitějšího a rychlejšího rocku", tj. přestě ten typ hudby, kterému by se chtěl věnovat. Netrvá dlouho a tato kapela, kterou založili Ken a Ian, získává zpěváka. Spolu s ním přebírá i název inspirovaný písní Boba Dylana "The Ballad of Frankie Lee and Judas Priest".

Judas Priest

V Essingtonu, 16. 3. 1971, je odehrán první oficiální koncert pro asi 60 návštěvníků a pokračuje se koncertováním v dalších místních klubech. Na koncertech se repertoár skládá především z převzatých rock'n'rollových a rhythm'n'bluesových hitů. Brzy je však začne ovlivňovat tvorba zdejších Black Sabbath a tak demo, vydané ve stejném roce, se již nese v temném duchu. Roku 1973 střídá na postu zpěváka Atkinse do té doby inženýr osvětlovacích systémů v divadle a zpěvák kapely Hiroshima Rob Halford (bratr dnes již exmanželky Iana Hilla). Téhož roku Judas Priest získávají posilu v podobě Glenna Tiptona, který přijal nabídku od Kena Downinga. Tím vzniklo legendární kytarové duo, které svými rychlými rify, stylem kytarových sól utvořilo skutečně vražednou kombinaci agresivity a techniky. Glenn a K.K. se stali kytarovými modlami další generace kytaristů a mezi metalovými duelanty nebyli překonáni. Skupina vyráží na pár koncertů do Německa a severní Evropy a následně vydává u společnosti Gull Records svou první dlouhohrající desku Rocka Rolla (1974) s materiálem, který převážně vznikl ještě za dob Atkinse. Album již naznačuje směr, kterým se bude ubírat další vývoj skupiny a obsahuje již náznaky geniálních sól obou kytaristů.

Vzestup

Druhé album Sad Wings Of Destiny vychází roku 1976 opět u Gull Records. Album se může chlubit klenoty jako Victim Of Changes, The Ripper či Dream Deciever/Deciever které Judas Priest hrají dodnes. Proto je skalními fanoušky Sad Wings Of Destiny považováno za stěžejní klasiku. Přesto se zasloužený úspěch po vydání alba nedostavuje a Judas Priest zůstávají víceméně neznámou skupinou. Na desce se plně projevuje duo Tipton/Downing a také nenapodobitelný hlasový rejstřík Roba Halforda. Tato fošna dává "tvrdé hudbě" zcela nový rozměr (škatulka "hard rock" přestává být vystihující) a startuje tak cosi, co dnes nazýváme "heavy metal". Roku 1977 přecházejí Judas Priest od nahrávací společnosti Gull Records, která zcela přesně neví, jak naložit s takto rychle rostoucí kapelou, k gigantu CBS Records (dnes Columbia Records) pro kterou nahrávají své třetí řadové album Sin After Sin. Jeho producentem se stává Roger Glover (Deep Purple) a za bicí sestavu usedá Simon Phillips. Nahrávání demo-materiálu na novou desku probíhá ve studiu poblíž kláštera ve kterém je skupina "levně" ubytována, její členové se u slečen domácích stávají natolik oblíbení, že jsou matkou představenou dokonce pozváni na nedělní garden party. Sin After Sin se stává logickým pokračovatelem Sad Wings, ale o poznání tvrdším. Tato deska, spolu s deskou následující, byly nejtvrdšími věcmi, které se do té doby na trhu objevily. Právě tehdy Judas Priest začínají inspirovat i vznikající skupiny, hrající později "thrash metal". Sin After Sin si vede dobře jak v britských, tak v amerických žebříčcích. Proto skupina vyráží na první turné po USA, kde vystupuje s Led Zeppelin v Okland Coliseum. Fanoušky je skupina vřele přijata a proto se do USA pravidelně vrací dodnes.

Rozjetý vlak

Železo se má kout dokud je žhavé, a proto Judas Priest vydávají hned následující rok (1978) další úspěšné album Stained Class. Nabubnoval jej bubeník Les Binch a Judas Priest se stávají skutečně "světovou" skupinou, protože se jim otevírá poslední významný trh - Japonsko. Na turné po USA a následně i v Japonsku Rob Halford naplno prezentuje svou "leather image" (kůže, kov), čímž dokresluje svou vyjímečnost hlasovou a hlavně ovlivňuje snad všechny metalové skupiny a fanoušky té doby i budoucnosti. Ještě téhož roku vychází album Killing Machine, v USA o dva měsíce později jako Hell Bent For Leather a singl Take On The World jenž se umisťuje v britské Top 10. Album si vede výborně i v USA, kde obsahuje navíc píseň The Green Manalishi. Killing Machine třikrát překoná v počtu prodaných kusů svého předchůdce a drží se i v žebříčku Top 100 na Billboard. Na následné turné s sebou Halford vozí dokonce i bič na voly.

První živé album

Někdy se sejde mnoho příznivých podmínek, skvělé publikum, precizní výkon kapely, výborný zvuk, a v pár případech je takový koncert dokonce zaznamenáván. To potom zapříčiní vznik nezapomenutelného a naprosto zásadního live alba. Některým skupinám se tyto podmínky nepodaří splnit nikdy. Judas Priest se to podařilo na "živáku" Unleashed In The East - záznamu pěti dnů z japonského turné roku 1979. V Japonsku samotném vychází pod názvem Priest In The East a je bohatší o čtyři songy. Unleashed In The East se řadí mezi nejzásadnější živá alba hard & heavy vůbec a někteří kritici jej nezřídka označují jako nejlepší živé album v dějinách heavy metalu. Ve stejném roce na turné po USA Halford již jen dopiluje svou show k naprosté dokonalosti, když se na pódium, při skladbě Hell Bent For Leather, vřítí s Harley-Davidson...dnes již nezbytnou součástí vystoupení Judas Priest. Unleashed In The East zaslouženě sklízí úspěchy a útočí na nejvyšší místa žebříčků v Evropě i USA. Je rovněž prvním albem Judas Priest, jehož prodejnost má šestinulový charakter. Podle 8 skladeb z Unleashed In The East se později pojmenovalo 8 kapel. Jediná skladba, která nemá svou kapelu je předělávka Diamonds And Rust.

Nový bubeník, nadčasové album

Roku 1980 se na postu bubeníka objevuje Dave Holland, se kterým skupina nahrává legendární desku British Steel, geniální kus, který okamžitě bere ztečí žebříčky nejlepších alb, v Británii mu podlehlo 4. místo. British Steel se se svým originálním obalem (ruka s žiletkou) zařezává pod kůži a je absolutním vrcholem NWOBHM (New Wave of British Heavy Metal). V době, kdy Judas Priest vydávají toto zásadní (šesté) album a jsou již ostřílenými metalovými harcovníky, nahrávají Iron Maiden teprve své první album, které jako jediné může pomýšlet na měření se s vyzrálým a po všech směrech bravurním British Steel. Na desce je skladba Breaking The Law, která je pro Judas tím, čím je pro Led Zeppelin Whole Lotta Love, nebo pro Deep Purple Smoke On The Water. Judas Priest se objevují na BBC v pořadu "Top Of The Pops", kde odehrávají Take On The World a Evening Star. Usazují se v Top Ten. Album podporují 3 měsíce předem vyprodaným turné po Británii, následně po Evropě a konečně USA, kde odehrávají rovných 100 koncertů. Vrcholem koncertního turné se stává festival v Doningtonu kde po Judas Priest hrají už pouze blackmoorští Rainbow. Skladba Metal Gods z British Steel dala Judas Priest druhé jméno, protože tímto albem se pro široký okruh fanoušků i kritiky stali Priest skutečnými Bohy.

Výdech a posílení pozic

Sedmou "fošnou" Priest je Point Of Entry (1981), která je v celkovém kontextu spíše průměrná, ale nikoli propadák. Po vydání následuje propagace na dlouhém turné po USA a dobytí další televize, tentokrát MTV, kde je s Judas Priest jako s vůbec první heavy metalovou skupinou vysíláno interview. Judas Priest nedávají fanouškům vydechnout a drtí jejich sluchové aparáty dalším albem - Screaming For Vengeance (1982), které začíná intrem The Hellion a pokračuje zářezem Electric Eye. Tento dvojsong se stává kultem a dlouhá léta jím začínají koncerty. Priest získávají tak zásadní pozici na metalové scéně, že se podle jejich songů začínají pojmenovávat další skupiny, jako příklad poslouží již výše zmíněný song The Hellion, který dává jméno nově vzniknuvší stejnojmenné americké skupině. Album je opět podporováno dlouhým turné, během kterého se Judas představují i ve slavné newyorské Madison Sqare Garden. Metal Gods si na něm získávají pověst jedné z nejlepších živých kapel na světě a na konci turné je Screaming For Vengeance v USA oceněno zlatou deskou, nakonec (o něco později) však končí s dvojitou platinou. V roce 1983 se skupina připomíná téměř dvouhodinovým, pro mnoho fanoušků nepřekonatelným a nepřekonaným, videozáznamem koncertu z Memphisu '82 jednoduše pod názvem Judas Priest Live. Při Screaming For Vengeance tour přišlo jen v USA na Judas Priest během 7 týdnů na 1 500 000 lidí. Screaming for Vengenace je dodnes světově nejprodávanějším albem Judas Priest.

Metal Gods

Pozici lídrů heavy metalu obhajují Judas Priest roku 1984 deskou Defenders Of The Faith které je nahráváno na Ibize a mixováno na Floridě. Album opět sklízí obrovský úspěch jak v USA, tak na starém kontinentu. Obsahuje hity Freewheel Burning, The Sentinel nebo Love Bites. Judas Priest vskutku nemají konkurenci a potvrzují to i na dalším monstrózním turné. Pódium je tentokrát vskutku úchvatné, používá se množství světel, pyrotechnických efektů, ocelových konstrukcí a hydraulických zvedáků (a klesáků) které v té době u metalových kapel neměly obdoby. V této době snad není magazín, který by Judas Priest neoznačoval za nejlepší heavy metalovou kapelu planety. Systém "album - turné" však vyčerpává a tak si členové skupiny nutně potřebují odpočinout. O "zábavu" na "dovolené" se jim stará úplně jiná událost. Dne 23. 12. 1985 se Raymond Belknap a James Vance postřelí, po tom, co předtím údajně 6 hodin poslouchali desku Stained Class. Bohužel prvně jmenovaný je na místě mrtev a to je také moment, který následně vede k jednomu z nejznámějších procesů proti rockové hudbě. Necelý rok po tragické události podává J. Vance a rodina R. Belknapa žalobu na Judas Priest a firmu CBS, žádají 6,5 milionu dolarů odškodnění. Přípravu procesu provází další tragická událost a to když 29. 11. 1988 umírá ve svých 20 letech i Vance. (Jestli bylo hlavním důvodem předávkování metadonem nebo deprese ze zdeformovaného obličeje, není už podstatné.) Samotný soud začíná 16. července 1990 a žalobci požadují 6,2 mil USD, přičemž se opírají o jakési podvědomé poselství v textech, přesněji našeptávání "Do it." v textu písně Better By You, Better Than Me. Po pěti týdnech proces končí, když soudce žalobu zamítá a dává pokutu pouze firmě CBS, za pokus zatajit původní matrici alba Stained Class. Na kapele však tato událost zanechala stopy. Po zhruba ročním "hudebním" oddechu však začínají Priest aktivně pracovat ve studiu na Bahamách a natáčejí díky použití kláves a kytarových syntezátorů dost inovantní a pro JP ne zcela typickou fošnu Turbo (1986). Fanoušky je zpočátku odsuzována pro svou "vyměklost" a až diskotékový sound, s odstupem mnoha let se ale ukazuje její síla a nadčasovost. S albem však přicházejí i noví fanoušci a jeho prodej je stále obrovská. Na pódiu překvapila i změna image - slušivé kožené oblečení, Rob s delšími nagelovanými vlasy, Downing s trvalou...

Stagnace? Kompromis?

Z turné na podporu nového alba vydávají Judas roku 1987 další živou desku - Priest...Live!, která plně nedosahuje kvalit Unleashed..., ale i přesto je pro každého fanouška JP nepostradatelnou. Záznam vychází i na VHS která se ovšem postupem času stává nesehnatelnou. Proto video znovu vychází na DVD v roce 2003 spolu s videoklipy pod názvem Electric Eye. Video zachycuje Judas Priest v obrovské koncertní formě. Stadiony praskají ve švech, znovu velké množství těch nejrůznějších efektů a stále obrovská nespoutaná energie. Následující rok vrhá banda kolem Halforda na trh album Ram It Down (1988), které je jakýmsi kompromisem mezi klasickými deskami JP a hůře přijatým Turbo. Tato deska dává tušit zcela nové obzory a při zpětném pohledu je jasné, že je logickým pojítkem mezi Turbo a Painkiller. Vychází singl s coververzí Chucka Berryho - Johnny B. Goode která zaznívá i ve stejnojmenném filmu.

Bubeník a metalový "Nový zákon"

Roku 1989 nahrazuje bubeníka Dave Hollanda mladý, dvoumetrový (bývalý model) američan Scott Travis. Scott Travis je moderním bubeníkem, který nezná zábrany, technicky obrovsky vyspělý. Se Scottem v sestavě mizí i poslední slabina Judas Priest - bicí. Období kolem roku 1990 je ve znamení grunge a klasický metal zaznamenává úpadek. Do těchto podmínek metaloví bohové vrhají nekompromisní, moderní a brutální album Painkiller. Světe div se, album si vede skvěle. Painkiller se stává vůbec nejzásadnějším metalovým albem vůbec. Svou energií a důrazem jako by křičelo do světa "Metal Forever". Okamžitě se stává klasikou a jak už u Judas Priest bývá zvykem, inspiruje nespočet nových, i zaběhlých skupin. Ne nadarmo je označováno jako "Metalový Nový zákon", jeho význam pro tuto hudbu je nevyčíslitelný. Judas Priest se díky němu dají nazývat nejen zakladateli ale i zachránci heavy metalu. 10 let stará situace se opakuje, Judas Priest se skloňují všude a ve všech pádech. Na obalu se po obloze prohání kovový anděl na Harleyi, jakési převtělení anděla z první skutečně heavy desky Sad Wings Of Destiny. A jak bývá zvykem, album se musí podpořit na turné, to v říjnu začíná koncertem v Montrealu, v rolích předskokanů "pekelní kovbojové" Pantera a v listopadu následuje britská šňůra, na níž předskakují kanadští thrasheři Annihilator se skvělou deskou Alice In Hell. Scéna je opět monstrózní. Pódium má podobu obrovského metalového skladiště. Jako určité gesto lze brát koncert v rodném městě nešťastníků Belknapa a Vanceho. Judas Priest vystupují 23. listopadu v tamějším Lawlor Events Centru a výtěžek věnují Spolku na pomoc z domova utečeným dětem. Z turné překvapivě nevychází žádná živá nahrávka, o to víc se cení pirátské Painkiller Alive.

Odchod, hledání, druhý dech

Roku 1992 se děje něco nepochopitelného. Po roce a půl dlouhém vyčerpávajícím světovém turné oznamuje Rob Halford světu, že opouští skupinu a vydává se na sólovou dráhu. Zakládá Fight, jejíž debutové album je nesmírně kvalitní, bohužel po druhém albu kapela končí činnost. Později Rob zakládá Two, kterážto formace je skutečný propadák, a tak se Rob vrací k metalu jako host na několika nahrávkách. Ještě předtím roku 1992 vystupuje s Black Sabbath, ze dvou koncertů vychází bootleg. V srdcích mnoha fanoušků zavládá smutek a beznaděj, Halfordův hlas patřil spolu s dvěma kytarami k hlavní poznávacím znamením Judas Priest. Zbytek skupiny se však nechce za žádnou cenu vzdát. Stahuje se do ústraní a hledá nového frontmana. Není však nikdo, kdo by dokázal Roba nahradit. Rob Halford je podle mnohých vlastníkem nejlepšího hlasu na této planetě. Dokáže zpívat tvrdě, něžně, chraptit, pohybuje se mezi oktáváma s lehkostí a jistotou letícího dravce. Z obrovského konkurzu, v kterém bylo prý snad 5 000 zpěváků a někdy i zpěvaček nakonec vybírá kapela pro druhé kolo 30 nejlepších z nich. Mezi nimi nechybí i zvučná jméno jakožto Ralf Schepers nebo Sebastian Bach. Čekání na nový hlas zkracuje několik Best Of, nejznámější je zřejmě Metal Works '73 - '93. Roku 1996 Judas Priest představují svého nového zpěváka, američana Tima Owense z americké revival skupiny hrající Judas Priest. Glenn Tipton popisuje událost takto: "Scott přinesl tu videokazetu, pustili jsme si ji, a po jejím shlédnutí jsme Tima kontaktovali. On okamžitě přiletěl, zazpíval úryvek z písně Victim of Changes a v tu chvíli jsme věděli, že on je naše budoucnost." Skupina dostane nabídku na zfilmování Timova příběhu, po přečtení scénáře ale Priest odmítají. Film je přesto natočen a do kin přichází v roce 2001 pod názvem Rock Star (v ČR Rocker), nemá ale velký úspěch. Krátce po získání nového frontmana se rozjíždí práce na novém albu. Tim Owens dostává přezdívku "Ripper", mezitím Glenn Tipton vydává sólovou desku Baptizm Of Fire. Jugulator (1997) vychází u CMC Records a je důkazem, že to těžko, ale přece, půjde i bez Halforda. Ten se toho roku veřejně přiznává k homosexualitě a oznamuje, že inspiraci pro svou lether image čerpal v gayských klubech a barech. Jugulator fanoušci moc nadšeně nepřijali, skladby jsou brutální a dost odlišné od klasických Judas Priest. Světlou vyjímkou na albu je Burn In Hell. Kapela je přesto doslova přesycena energií, vydává se na dlouhé turné, které je sice v malých halách oproti předcházejícím tour, avšak během kterého spatří v roce 1998 světlo světa skvělý živák '98 Live Meltdown. Ripper na něm ukazuje svůj fantastický hlasový rejstřík, který sice není přesně jako Robův, ale je schopen mu konkurovat.

Nová naděje

Během roku 1999 se začíná připravovat nové album. Ne však už pro CMC, se kterou byla zrušena smlouva. Novou smlouvu podepisují Priest v roce 2000 s SPV/Atlantic/JVC a pouštějí se do práce na novém albu. Tou dobou, po neúspěších se skupinami Fight a Two, Halford zakládá skupinu nesoucí jeho jméno. Vydává skvělé album Ressurection na kterém je i duet s Brucem Dickinsonem z Iron Maiden a je návratem Roba Halforda k heavy metalu. Ressurection se stává heavy metalovou deskou roku 2000. To již dává tušit, že ačkoli to obě strany vylučují, není do budoucna vyloučen velký reunion. Samotní Judas Priest vydávají konečně roku 2001 album Demolition, které kapelu vrací zpět na její místo...tedy na vrchol heavy metalového žánru, bohužel pouze kvalitou materiálu, nikoli prodejními čísly. Amerika hlásí 7 000 prodaných kusů v prvním týdnu, Evropa je na tom podobně. To je pro skupinu formátu Judas Priest zdrcující neúspěch. Demolition si zaslouží víc úcty, ale na její ocenění budeme zřejmě muset čekat jako v případě Turba. Deska má moderní zvuk, energii i nápad. Ripper znovu ukazuje že je skutečně výborný zpěvák, i když trošku jinak než Halford. Podporu tradičně zajišťuje světové turné v jehož rámci navštíví i Prahu a v létě si již fanoušci mohou užít s prvním DVD - Live In London, které je pořízeno na vánočním koncertě ve slavné Brixton Academy. O rok později vychází koncert Live In London i na 2CD. V roce 2001 Rob Halfod vydává velký živák Live Insurrection a později v roce 2002 novou, velmi moderní a znovu famosní desku Crucible.

Metal Gods are back - reunion

V první polovině roku 2003 si skupina dává oddechovou pauzu, která je takzvaným klidem před bouří. V červenci 2003 je totiž oznámen návrat Roba Halforda na post zpěváka, což je nesmírně pozitivně přijato fanoušky. Tim "Ripper" Owens, výborný zpěvák, odchází do americké power metalové kapely Iced Earth, kam se jeho hlas přeci jen hodí o něco více. U Judas Priest zatím začínají přípravy na Reunion Tour a také na novou desku v klasické sestavě. Dech beroucí Reunion Tour opět zavítá do Prahy, aby srazilo na kolena vyprodanou T-Mobile Arenu, mezi fanoušky nechyběl ani český popový bůh Karel Gott. 28. února 2005 vychází napjatě očekávané album Angel of Retribution, které je jakýmsi pokračováním Painkiller. Album uzavírá andělskou trilogii započatou Sad Wings Of Destiny - na obalu opět anděl. Angel of Retribution se stává po svém vydání 4. nejprodávanější deskou Evropy a 13. nejprodávanější deskou planety. V USA se jí v prvním týdnu prodá víc než Demoliton za 4 roky, téměř 60 000 kopií. Turné na podporu Angel of Retribution je znovu velkolepé. V ČR drtí rozjetí Judas vyprodanou halu Rondo v Brně, kde se zase pro změnu přiznala, že jako malá holka vyváděla, nejspíš nejlepší česká a světově uznávaná operní zpěvačka Eva Urbanová. Judas dále brázdí Evropou, USA, Jižní Amerikou, Japonskem a poprvé v historii i bývalým Sovětským svazem. Jako vánoční dárek můžete na konci roku 2005 darovat záznam japonského koncertu z Budokan Areny na DVD pod názvem Rising In The East. Za rok 2005 vydělali Judas Priest zhruba na 150 koncertech kolem 600 mil. Kč, čímž se zařadili do Top 100 nejvíce vydělávajících umělců. V únoru 2006 je Rising In The East v USA oceněno zlatou deskou za prodej 50 000 kopií. Ještě předtím Judas Priest dostávají prestižní ocenění „Metal Guru“ při příležitosti velkolepého udělování cen Awards 2005. V Japonsku jsou ve výroční anketě magazínu Burrn Judas Priest zvoleni kapelou roku. Angel of Retribution je zvoleno deskou roku a obal je zvolen obálkou roku. Japonci se shodli také v tom, že Judas Priest předvedli nejlepší koncerty na území Japonska, v témže roce se Rob Halford stal ve stejné anketě zpěvákem roku. Návrat vskutku hodný bohů. Začátkem roku 2006 se začíná nejistě mluvit o novém albu, což v únoru skupina potvrzuje a oznamuje, že v době prací na nové desce nebude koncertovat. 31. března 2006 odehráli Judas Priest své jediné vystoupení v tomhle roce. Jednalo se o charitativní vystoupení v slavné Royal Albert Hall v Londýně jejíž výtěžek šel na Teenage Cancer Trust Charity. Večer byl věnován rockovému DJ Tommymu Vanceovi, který podporoval mladé rockové kapely, mezi které ve svých počátcích patřili i Judas Priest. 25. května 2006 dostali v Las Vegas Judas Priest spolu s Kiss, Queen a Def Leppard slavnostní ocenění VH1 Rock Honors.

Nostradamus a budoucnost

Příprava nového alba probíhá poněkud déle, než všichni očekávají, tudíž nová studiovka Nostradamus vychází až 16. 6. 2008, a to jako 2CD. Deska vyvolává dosti rozporuplné reakce, neboť se jedná o dlouhou koncepční desku a ne všem, kdo očekávali (po směru nastoupeném Angel of Retribution vcelku oprávněně) nového Painkillera, je po chuti. Na jednu stranu je Nostradamus velmi vysoce oceňován za skladatelskou dokonalost a perfektní hraní si s detaily, na druhé straně je odsuzován za přílišnou "nemetalovost" a rozvláčnost. Nicméně i tak se deska šplhá vysoko po žebříčcích v mnoha zemích světa, získává 2 nominace na ceny Grammy a následuje ji dvouleté turné po celé zeměkouli, které opět nemíjí ani ČR. Kapela občas mluví o tom, že se na turné bude přehrávat celý Nostradamus, nicméně v letech 2008-09 se z nového alba hrají pouze intro Dawn of Creation a skladby The Prophecy a Death. Během tohoto turné JP natáčejí část materiálu pro nový živák, na část chystaného alba použijí záznamy z let 2004-05. 14. července 2009 tak spatřuje světlo světa A Touch of Evil: Live, kolekce písní dosud oficiálně nevydaných v živé verzi (až na výjimky s Ripperem za mikrofonem). V druhé části amerického turné se navíc přehrává celá klasická deska British Steel, z níž by měl vyjít živý záznam k oslavě 30. výročí jejího vydání (tj. v roce 2010). Ještě předním se ale chystá Halfordova nová sólovka Winter Songs a také se pomalu začíná mluvit o novém albu Judas Priest... Jinýmy slovy pořád se máme na co těšit!

autor: Metal_Messiah (plus doplnění Fifan, Pavel a Devil's Child)